Dnes bychom si rádi připomněli skotského ekonoma, filozofa a zakladatele moderní ekonomie Adama Smitha. U nás se na jeho jméno často zapomíná, avšak je to jedna z nejdůležitějších postav dnešní ekonomie. Adam Smith je vlastně zakladatelem kapitalismu a systému svobodného podnikání. Měl by tedy být připomínán pro jeho myšlenky a poselství, které nám zanechal.

 

Adam Smith se narodil ve Skotsku v roce 1723 a byl synem vysoce postaveného státního úředníka. Jeho otec ale velmi brzy zemřel, proto byl vychován pouze matkou. S matkou měl velmi dobrý vztah a ta také velmi podporovala jeho vědecké ambice. Navštěvoval tedy jednu z nejlepších škol ve Skotsku. Ve čtrnácti letech začal studovat etiku, a již v té době začal projevovat velký zájem o svobodu a o svobodné vyjadřování. Získal stipendium a dále se věnoval postgraduálnímu studiu na Oxfordu, na kterém ale nijak spokojen nebyl.

„Skutečnou tragédií chudých je nedostatek jejich snů.“

Po škole se vrátil do Skotska, kde byl zvolen profesorem logiky a mravní filozofie. Věnoval se svým přednáškám, které měly velký úspěch i přes jeho velmi malý řečnický talent. V roce 1759 publikoval svou první knihu Teorie mravních citů. Odcestoval také do Paříže, kde se seznámil s Voltairem a jinými francouzskými fyziokraty (lidé pokládající půdu a zemědělství za jediný zdroj blahobytu) se kterými se příliš neztotožnil.

„Ničemu se jedna vláda od druhé nenaučí rychleji než umění tahat lidem z kapes peníze.“

Od roku 1767 do roku 1773 se věnoval psaní svého největšího díla s názvem Bohatství národů. Kniha popisuje principy moderní ekonomie a hospodářství založeném na svobodném podnikání, které je ovlivňováno takzvanou „neviditelnou rukou trhu“. Neviditelná ruka trhu je princip, který podporuje blahobyt celé společnosti, i když jedinec sleduje pouze svůj vlastní zájem. Argumentoval tím, že každý jedinec, který zvýší své výnosy, tím automaticky zvyšuje výnosy i celé společnosti jako celku, protože tyto výnosy jsou shodné se součtem všech individuálních výnosů. Krásně to vystihuje jeho citace z této knihy:

„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za svůj oběd, ale je to jejich ohled na jejich vlastní zájem. Nespoléháme se na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nikdy jim nezdůrazňujeme naše potřeby, ale jejich výhody.“

Dílo získalo velký úspěch i za Smithova života a stalo se tak průkopnickou prací, ze které později vycházeli všichni další vlivní ekonomové jako např. John Stuart Mill, David Ricardo, ale i Karl Marx – Smithův největší kritik.

„Když se jedinec ze všech sil snaží použít svůj kapitál na podporu domácího průmyslu tak, aby výroba měla co největší hodnotu, pak nutně usiluje o to, aby roční příjmy společnosti byly co nejvyšší. Ovšemže většinou není jeho úmyslem podporovat veřejný zájem a ani neví, nakolik jej podporuje … myslí jen na svůj zisk a v tom, jako v mnohém jiném, jej vede neviditelná ruka, aby podporoval cíl, který neměl vůbec v úmyslu.“

I přes nepřízeň své vady řeči a nervového tiku (přezdívali mu blekota Smith) se Adam Smith velmi silně zapsal do historie prostřednictvím knihy, která dokonale popisuje systém svobodného podnikání a položila tak základy pro vybudování svobodného světa.

http://en.wikipedia.org/wiki/Adam_Smith
http://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Smith
http://cs.wikipedia.org/wiki/Neviditeln%C3%A1_ruka_trhu
http://citaty.net/autori/adam-smith/
http://www.brainyquote.com/quotes/authors/a/adam_smith.html

Inzerce