Albert Einstein – netřeba vysvětlovat, kdo jest nositelem tohoto jména. Matematický génius, nositel Nobelovy ceny za fyziku a přátelský pacifista. Všichni víme, že byl Einstein neuvěřitelně chytrý. Menší procento ví, že je pokládaný za génia hlavně díky své teorii relativity. A jen zasvěcení dokážou vysvětlit princip veškerých jeho odkazů pro budoucí generace.

Albert Einstein se narodil 14. března roku 1879 v německém Ulmu. Mluvit začal až opožděně ve třech letech. Jako dítě trpěl také chorobou nazvanou Aspergerův syndrom. Ten se projevoval ostýchavostí a dyslexií. Měl také neobvyklou strukturu mozku. I přesto, dokázal Einstein z těchto špatně rozdaných karet vytěžit zlato.

Nezkrotný Žák

Jeho kariéru génia odstartoval obyčejný dárek od otce, a sice kompas. Mlaďounký, 4letý Albert byl naprosto fascinován tím, že střelkou kompasu pohybují jakési neviditelné síly. A tento kamínek strhl lavinu. Později tento moment Einstein popisuje, jako absolutní začátek jeho vědecké budoucnosti.

Je mylně psáno, že byl Einstein ve škole zaostalý, nebo že snad z matematiky propadl – naopak. Na základní škole převyšoval školní i matematické nároky. Před dovršením 15 let počítal příklady s diferenciálním a integrálním počtem, který dnes trápí nejednoho vysokoškoláka (vlastní zkušenost). Avšak byl znám svým arogantním pohrdáním autorit. Často kritizoval povyšující se učitele, dokonce i ředitele své školy. Střední školu však nemohl dokončit, neboť se přestěhoval s rodiči z Německa do Itálie. Proto měl problémy u přijímacích zkoušek na univerzitu ETH – matematika a fyzika dopadla na výbornou, avšak nezvládl jiné předměty. Proto si dodělal střední školu a na univerzitu se dostal následující rok.

Pan Fyzik

Svůj život zasvětil fyzice. Vydal publikace s názvy, které nám přijdou nepřečtitelné, avšak na poli fyziky jsou to základy moderního chápání vesmíru a jiných fyzických okruhů. Tyto publikace napsal ve svém volném čase a po jejich vydání převrátily fyziku. Zde jsou jejich tituly i s lehkým vysvětlením:

  • O heuristickém hledisku dotýkajícím se vznikem a přeměnou světla
    (Důkaz, že se světlo chová jako světlo i jako částice)
  • O pohybu malých částic umístěným v klidné kapalině
    (Důkaz o existenci molekul a atomů)
  • O elektrodynamice pohybujících se těles
    (Důkaz, že absolutní čas a absolutní prostor neexistuje)
  • Závisí setrvačnost tělesa na jeho energii?
    (Důkaz o rovnocennosti mezi energií a hmotností, neboli slavný vzorec E=MC²)

Teorie relativity se shledala spíše s odporem. Mnoho fyziků tvrdilo, že se vědecky nedá dokázat a proto navždy zůstane jen teorií. Ovšem Albert svému dílu věřil. Řekl také, že se dá dokázat při zatmění slunce, což mělo nastat až v roce 1919 (tedy čtyři roky čekání). Většina vědců, kteří byli slepě vedeni pouze odkazem Maxwella a Newtona si nedokázali představit, že by něco jako Obecná teorie relativity mohla fungovat a prohlašovali o ni, že je spíše jakousi kuriozitou. Ovšem dne 7. listopadu 1919 při zatmění Slunce byla Einsteinova teorie dokázána a Albert se stal celosvětově známou celebritou, i mezi obyčejnými lidmi. V roce 1921 dostal Nobelovu cenu za fyziku, avšak za fotoelektrický efekt. Po zbytek života přednášel jako vážený profesor fyziky na světových univerzitách.

„Jak vzniká vynález? To všichni vědí, že je něco nemožné, a pak se objeví nějaký blázen, který neví, že je to nemožné, a udělá vynález.“

Srdcem Pacifista

Albert byl velmi přátelský člověk. Nejspíše kvůli tomu, že byl zarytým pacifistou (pacifista = člověk, který má odpor k válce a násilí). Velmi ho inspiroval budhismus a celkový Buddhův odkaz. Snažil se skrze svou popularitu rozsévat pozitivní myšlení a svůj odpor k násilí. Veřejně vystupoval proti vzestupu Hitlera, kritizoval nesmyslnost války. Sám však napsal prezidentu Rooseveltovi, aby sestavil tým vědců, kterým se podaří vyvinout atomovou bombu dříve, než ji vynalezne fašistický nepřítel. Roosevelt uposlechl a úkol týmu vědců pojmenoval projekt Manhattan. Jeho ochota pomoci lidem se dostala po válce i k nám. Roku 1950 napsal Klementu Gottwaldovi: „Prosím Vás o nevykonání rozsudku vyneseného nad Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou, Oldřichem Peclem a Janem Buchalem. Byli obětmi nacismu, vězni německých koncentračních táborů. Jsem hluboce přesvědčen, že si zaslouží žít.“ Einstein byl ve své době ikonou humanismu. Díky tomu byl dokonce v pozdějším věku navrhnut na post prezidenta Izraele (díky jeho židovskému původu). Albert však post s díky odmítl.

Duchovně založený Vědec

Albert byl tedy Žid, avšak veškeré svátky a tradice nechával za dveřmi. „Mé náboženství sestává z pokorného obdivu neomezeného vyššího ducha, který se odhaluje jako drobné detaily, které jsme schopni postřehnout svou chatrnou a vetchou myslí.“ prohlašoval. Pokorně a sebevědomě tvrdil, že Dílo boží se odráží v harmonii přírodních zákonů. Nebyl egoista, který tvrdil, že věda je odpovědí na vše, ale zastával spíše názoru, že je zde nějaká vyšší moc, kterou lze vědou krok po kroku odhalit. Když se zeptal přímo, zda věří v Boha, vysvětlil to jednou takto: „Jsme v pozici malého dítěte vstupující do obrovské knihovny se spoustou knih v mnoha jazycích. Dítě ví, že v těch knihách musí být něco napsáno. Neví ale jak. Nerozumí jazykům, kterými jsou napsány. Dítě matně tuší tajemný řád v uspořádání knih, ale neví, co to je. To je, zdá se mi, postoj i nejinteligentnější člověka vůči Bohu. Vidíme vesmír úžasně přehledný jak dodržuje určité zákony, ale pouze je matně chápeme.“

Svým nadčasovým objevem slavné rovnice E=MC² předpověděl jaderný věk. Dnes většina vynálezů nese otisk prstů Einsteinovy práce. Jakožto génius-dědeček ve své skromnosti pomáhal i malým školákům s úkoly z geometrie.

Albert Einstein na smrtelné posteli stále pracoval na svých výpočtech. Jeho cíl byl totiž objevit jednu dokonalou rovnice, která by vše vysvětlila. Aspergerův syndrom, neúplné sociální začlenění, opožděný vývoj, neobvyklá stavba mozku. I přes všechny tyto negativa se dokázal Albert povznést a využít je ve svůj prospěch. Jeho opožděný vývoj zapříčinil to, že o prostoru začal uvažovat ne jako mimino s nevyvinutou inteligencí, ale až později. Dokázal využít svůj handicap ve svůj prospěch. Při přemýšlení využíval jakési Gedankenexperimenty (tj. myšlenkové experimenty) a přemýšlel o věcech, nad kterými by normální člověk mávl rukou. Převrácení špatných vlastností v dobré bych popsal tak, že bych doplnil pana Carnegieho: „Když Vám život dá citrony – netvořte kolonádu, tvořte citronádu.“

 

 

http://content.time.com/time/specials/packages/completelist/0,29569,1936731,00.html
https://jrbenjamin.com/tag/albert-einstein/
https://en.wikipedia.org/wiki/Albert_Einstein
http://citaty.net/

Inzerce