Často píšeme o velkých lidech, kteří se podíleli na politickém, hospodářském nebo kulturním dění ve světě. Dnes se podíváme na člověka, který je částečně odpovědný za vznik samostatné Československé republiky v roce 1918. Byl to muž, který pocházel z chudé rodiny. Pilně studoval a už při studiích se angažoval v politickém dění v naší zemi. Díky tomu, byl dvakrát uvězněn a dokonce si vysloužil i trest smrti. Naštěstí byl amnestován a o pár let později dokázal oživit a uzdravit válkou rozvrácené státní hospodářství.

Alois Rašín se narodil 18. října 1867 v Nechanicích nedaleko Hradce Králové. Byl deváté dítě pekaře a rolníka Františka Rašína. Protože byl nadaný, dali ho rodiče studovat na gymnázium. Později odešel do Prahy studovat Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, ale pak přešel, ze zdravotních důvodů, na Právnickou fakultu UK. Studium dokončil v roce 1891. Už v průběhu vysokoškolských studií se politicky angažoval. To mu vyneslo, při procesu s takzvanou Omladinou, ztrátu titulu a dva roky vězení. V listopadu 1895 byl však amnestován a byl mu vrácen i titul doktora práv.

 

„Šetrnost je jedna část dobré politiky. Účelnost je část druhá.“

Během svých studií sympatizoval především s mladočechy, ale posléze se s nimi rozešel a podílel se na založení České strany státoprávní. Od roku 1900 do roku 1907 se stáhl do ústraní a otevřel si vlastní advokátní praxi. V roce 1907 vstoupil do strany mladočeské, kde se věnoval psaní do Národních listů. Od roku 1911 byl poslancem Říšské rady, zde působil ve finančním a rozpočtovém výboru.

Po vypuknutí 1. světové války se stal členem odbojového hnutí Maffie, díky čemuž byl v roce 1915 zatčen a později odsouzen, spolu s Karlem Kramářem, Vincencem Červinkou a Josefem Zamazalem, za velezradu a vyzvědačství k trestu smrti. Před popravou je zachránil nástup Karla I. na Rakousko-uherský trůn. Nejprve jim byl trest zmírněn na 10 let, ale v červenci 1917 byli amnestováni. Alois Rašín byl v září téhož roku znovu promován doktorem práv. Okamžitě se vrací na politickou scénu.

„Po válce je bída a tak lidé chtějí socialismus, a když je socialismus tak je bída.“

28. října 1918 spolu s Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vavrem Šrobárem vyhlašuje samostatný československý stát. Rašín napsal první zákon a později, 1918 – 1919, se stává ministrem financí. Díky jeho pojetí ekonomického rozvoje, se mu podaří stabilizovat československou ekonomiku. Po osamostatnění české koruny pak politikou deflace českou měnu upevní natolik, že se z ní stává jedna z nejsilnějších a nejstabilnějších měn na evropském trhu. Rašínovy ekonomické koncepce jsou však prosazovány na úkor těch sociálně nejslabších a nejchudších vrstev. V roce 1922 se opět vrací na křeslo ministra financí. Jeho pojetí ekonomického rozvoje už ale nemá takovou podporu. Stává se terčem kritiky všech vrstev společnosti.

„Za práci pro vlast se neplatí.“

5. ledna 1923 se Alois Rašín stává obětí atentátu, když je střelen do zad anarchistou a členem komunistické strany Josefem Šoupalem. Zemřel 18. února.

Alois Rašín byl jednou z klíčových postav naší historie. Ať už se na něj dnes díváme jakkoliv, byl to člověk, který věděl, za co bojuje. A skutečně se mu to, i přes veliké překážky, povedlo. Úspěch má mnoho podob. Alois Rašín byl úspěšným ekonomem a politikem, a byl také významným představitelem československé první republiky.

http://www.vse.cz/veda/rasin.php
http://www.financnici.cz/alois-rasin
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Ra%C5%A1%C3%ADn

Inzerce