Dnes bych se v našem deníku rád podíval na další úžasnou knihu. Tytul jménem „Nejbohatší muž v Babylóně“ napsal George S. Clason. Nechci Vám zde předkládat všechny myšlenky které kniha nabízí, už vůbec ne praktické návody, ty se dozvíte při čtení. Kniha pojednává o finanční gramotnosti a protože se mě několik z Vás na toto téma ptalo, předložím i pár vlastních úvah a poznatků.

Kniha, prostřednictvím příběhů ze starověkého Babylónu, nenápadně podsouvá myšlenky o finanční gramotnosti. Nutí Vás přemýšlet o jednotlivých aspektech rodinného rozpočtu a nejen to, dokonce nabízí konkrétní návody, jak s penězi naložit. Ne ve smyslu „investujte do zdravotnictví“, ale stanoví určitý řád, který Vám pomůže udržet výdaje na uzdě a poradí Vám první krok ke zvyšování příjmů. Jak se píše v knize, systém nakládání s penězi je dnes stejný, jako ve starověkém Babylóně, nemění se podle vývoje ekonomiky, ani podle technického pokroku. Přečtení knihy není nijak obtížné. Díky jednotlivým příběhům kniha odvádí pozornost od samotné finanční gramotnosti. Příběhy jsou zajímavé, takže i nečtenář jako jsem já bude s napětím očekávat, co najde na další stránce.

Při čtení jsem velice často uvažoval o finanční gramotnosti nás všech, vzpomínal na hodiny finanční gramotnosti na Obchodní akademii a přemýšlel o názorech Vás čtenářů a mých přátel. Dokonce mě to nutilo přemýšlet i o mé profesi. Finanční gramotnost je jistě žhavé téma. Díky spotřebním trendům dnešní společnosti se spousta z nás potýká s finančními problémy. Ve chvíli, kdy se dostaneme do krysího závodu (jak říká Robert Kiyosaki) je relativně pozdě. I když další postup vyžaduje mnohem intenzivnější vzdělávání ve finanční gramotnosti. Určitě tedy není čas rezignovat, jen to bude mnohem složitější. Jako v dalších věcech věřím spíše na prevenci.Především mladí lidé, kteří najdou první práci a začnou vydělávat své první peníze, by se měli usilovně učit s penězi pracovat. Měli by se začít připravovat na přicházející situace s předstihem. Budeme potřebovat nějaké peníze na vlastní bydlení, na auto, na sny, na případného potomka a na mnoho dalšího. Člověk by řekl, že mu na to všechno nebude ani veškerý příjem od začátku, až do doby potřeby stačit. Ale dejme si ruku na srdce, kdo z nás mladých si pravidelně spoří, nebo pravidelně někam investuje? Proč teď někam spořit, když ty krásné boty můžu mít hned a jenom za 2 000,-? Lehce podléháme okamžitým potřebám a neplánujeme rozpočet s ohledem na budoucnost.

Dokonce nás společnosti nutí dopřát si tuto okamžitou potřebu i nad rámec svých možností. Kontokorentní úvěr a kreditní kartu dostanete v každé bance, často ani nemusíte dokazovat příjmy. Proč? Banky na těchto produktech vydělávají a úrok okolo 20% p.a. (per anum, tedy za rok) není žádnou výjimkou. Banky mají dokonce plány, ve kterých si stanoví založit X nových revolvingových (opakujících se) úvěrů. Jistě mají tyto produkty i kladné aspekty, ale z pohledu domácího rozpočtu se z nich stávájí obrovské jámy na cestě rodinného rozpočtu. Z toho vyplívá, že se v otázce finanční gramotnosti rozhodně nemůžeme obracet na banky. Možná právě naopak. Z pohledu banky jste ideální klient, když si založíte a vyčerpáte kreditní kartu, kontokorent a ještě si vezmete kupříkladu úvěr na auto. Do jednoho roku Vám někdo z banky zavolá s tím, že Vám úvěry zlevní. Tím zlevněním se myslí sjednocení úvěrů. Ani zde to není bez překážky, jedna z prvních otázek bankéře bude, zdali nepotřebujete nějaké peníze navíc, protože sjednotit úvěry může jen za předpokladu navýšení celkové částky. Proč? Aby banka opět více vydělala. Tím tyto společnosti jen prohlubují náš krysí závod.

Jak z toho ven? Disciplína, plánování a vzdělávání. Disciplína ve smyslu nekoupit hned vše co se mi líbí, nebo „nepropařit“ tisíce o víkendech, ale všechny výdaje plánovat a každé vydělané koruně dávat určitý cíl. Že to je jasné? Kolik jste utratili za poslední víkendový tah? Já osobně asi 700,-. Při pravidelném spoření 700,- každý měsíc s nějakým zhodnocením se za 10 let dostaneme ke 100 000,-. A to je jen jedna pařba měsíčně…

Ve vzdělávání určitě nemyslím na školy. I když se dnes bohudík snaží zakomponovat do osnov předmět finanční gramotnost, nemají dostatečný prostor k přípravě svých studentů. Většinou se výuka pouze omezí na počítání a využívání zdravého rozumu, tedy můžu si s příjmem x dovolit hypotéku o měsíční splátce y? Jistě jsou školy přínosem. Studenti se seznámí se základními pojmy v bankovnictví a pojišťovnictví, ale skutečný přínos je mezený. Je potřeba se vzdělávat i z dalších zdrojů. Zde se vrátím zpět ke knize „Nejbohatší muž v Babylóně“. Tato kniha se snaží čtenáře seznámit s principy finančního plánování. Několikrát se přistihnete s kalkulačkou v ruce, jak do ní boucháte svůj příjem a procentuelně odvádíte určitý podíl který byste si měli spořit a to si myslím, že je podstatou knihy. Předání určitého řádu, kterým by se měl Váš rozpočet řídit, a bude Vás nabádat k přemýšlení o Vašem osobním finančním plánu.  Navíc Vás budou pohádkové příběhy bavit! A to je správné vzdělávání. Knihu Nejbohatší muž v Babylóně vřele doporučuji všem, kteří chtějí své znalosti o financích prohlubovat, ale i těm, kteří hledají zajímavou četbu. Titul Nejbohatší muž v Babylóně si rozhodně zaslouží ctěné místo ve Vaší knihovně!

Inzerce