Jaroslav Preiss byl nejvýznamnějším bankéřem a také nejbohatším mužem první republiky. Vedl tehdejší Živnostenskou banku, která byla v té době jednou z největších ve střední Evropě.

Narodil se 8. prosince roku 1870 v Přešticích, což je malé město v západních Čechách. Jeho otec byl úředníkem na finančním úřadu. Jaroslav maturoval na osmiletém gymnáziu v Domažlicích. Poté se šel věnovat studiu práv na Karlově univerzitě. Své akademické vzdělání si rozšířil i tím, že studoval v Německu a ve Francii, kde poslouchal přednášky předních sociologů.

Po studiu se začal věnovat žurnalistice. Psal především o národohospodářské a finanční problematice. Ve svých článcích vybízel české podnikatele k většímu sebevědomí, hrdosti, vynalézavosti a průbojnosti. Psal také o velmi moderním podnikání, zakládání akciových společností v českém prostředí. Zároveň se také věnoval příspěvkům o odpovědnosti, mentalitě, vytrvalosti, houževnatosti a morálce našich podnikatelů.

„Mužným, zdravým, pracovitým a statečným náleží svět!“

V roce 1904 začal pracovat v Živnostenské bance a již o šest let později se stal náměstkem vrchního ředitele banky. V roce 1916 byl zatčen a obviněn z velezrady za podporování českého odbojového hnutí a za bojkotování válečných půjček v Živnostenské bance. O rok později byl císařem Karlem amnestován a v září roku 1917 jmenován vrchním ředitelem Živnostenské banky.

„Válka je zápor a v záporu nevidím konstruktivní smysl. Nenuťte mě jednat PROTI věcem, ale PRO věci. Pozvěte mě, až bude pochod za mír.“

Po vzniku Československa odmítl zastávat funkci ministra financí, ale stal se blízkým poradcem Aloise Rašína, který byl do úřadu jmenován. Jako ředitel jedné z největších bank ve střední Evropě se ve velké míře podílel na tvorbě ekonomiky první republiky. Podílel se také na tvorbě hospodářského zákona, v němž vyzdvihoval důležitost podpory soukromé iniciativy podnikatelů.

„V novém státě musí být čeští podnikatelé pány. Cizí kapitál jen v omezené míře. Zisku z výroby na našem území musí být využíváno k podnikání v českých zemích.“

Velmi ho zasáhl atentát na Aloise Rašína, který provedl komunistický aktivista Josef Šoupal. Jaroslav Preiss bral tento útok také jako útok na svou osobu, proto od rodiny Rašínových odkoupil písemnou pozůstalost po zemřelém a později rodinu dále finančně podporoval.

„Vkládejme síly a finanční prostředky do péče o lidi, kteří jsou nemocní a nemohoucí. Ostatní jsou vybaveni vším pro to, aby se postarali nejen o sebe, ale hlavně o druhé.“

Jako přední představitel Živnostenské banky a předseda Ústředního svazu čs. průmyslníků stál u zrodu velkého hospodářského rozvoje Československa za první republiky. Živnostenská banka v té době vlastnila takřka polovinu československého průmyslu. Šlo o podíly v ČKD, v uhelném a ocelářském průmyslu, v České obchodní společnosti, Báňské a hutní společnosti, Poldině huti, ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu, Solu, Explosii, Synthesii, Fantových závodech, České společnosti pro průmysl cukerní, lihovarech, pivovarech, stavebních a potravinářských závodech, v nábytkářských firmách, v akc. spol. Dr. F. Zátky, Ringohofferových závodech, Telegrafii, keramičce v Horní Bříze a mnoha dalších velkých společnostech. Preiss byl blízkým přítelem T. G. Masaryka a velmi ho obdivoval. T. G. Masaryk ho pokládal za největšího finančníka v Československu, proto ho nechával spravovat své osobní finance.

V roce 1937 odstoupil z funkce hlavního ředitele Živnostenské banky, ale stále zůstával předsedou ve správní radě. Po Benešově demisi byl jedním z možných kandidátů na prezidenta republiky. Úřadu se ale nakonec neujal. Za okupace se Preiss pokoušel bránit české hospodářské zájmy. Roku 1942 byl však velmi tvrdě vyslýchán gestapem. Dále byl postaven před soud a byl nucen zaplatit pokutu ve velmi vysoké výši. Téhož roku také odešel z funkce předsedy správní rady své banky.

Jaroslav Preiss ovšem nebyl pouze bohatým mužem, který vlastní činžovní dům v pražské Letenské ulici, dva statky a akciové podíly ve firmách ze svého obrovského koncernu. Byl to také velký milovník umění. Největší cenu měla jeho sbírka obrazů od Alše, Marolda, Čermáka, Mánesa, Švabinského, Nechleby, Strettiho a mnoha dalších. Vlastnil také druhou největší sbírku knih v zemi po T. G. Masarykovi. Knihovna čítala přes 40 000 titulů knih. Finančně také pomáhal Národnímu technickému muzeu nebo činnosti Karla Kramáře při založení Moderní galerie. Jaroslav Preiss byl také nadšeným golfistou od roku 1926, kdy byl založen Golf Club Praha. Sám později prohlásil, že mnoho svých strategických rozhodnutí učinil na golfu.

Po válce byl na nátlak komunistů obviněn z kolaborace a převzat do vazby. Když byl na žádost rodiny prohlédnut lékařem, byli zděšeni jeho špatným duševním i tělesným stavem. I tento fakt, včetně toho, že většina svědků vypovídala v jeho prospěch, urychlil jeho propuštění. Zemřel dva dny po propuštění 29. dubna 1946.

Jsem velmi hrdý na to, že žijeme v zemi, kterou budovali takoví velikáni, jako byl například Jaroslav Preiss. Věřím, že Vám tento článek dodal odvahu jít dál budovat dílo svobodného podnikání nejen v České republice, ale v celém Československu.

http://cfoworld.cz/ostatni/pred-143-lety-se-narodil-jaroslav-preiss-vzpominka-a-rozhovor-na-hrbitove-2758
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Preiss
http://www.citarny.cz/index.php/nove-knihy/knihy-dospeli/biografie/2448-jaroslav-preiss-nejbohati-mu-prvni-republiky
http://euro.e15.cz/profit/jaroslav-preiss-zralok-od-prasne-brany-900797
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1036836797-prukopnici-podnikani-v-ceskych-zemich/298327273350001-jaroslav-preiss
http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=4&name=PREISS+JAROSLAV&vic=1
http://www.mesec.cz/clanky/cesky-banker-stoleti/
http://www.diaryofthewinners.cz/?p=1774
http://www.firstclass.cz/mysleni-bohatych/reseni-hadanky-bankere-preisse/#sthash.CLsAalfd.dpbs

Inzerce