Dnešní rozhovor nás zavede do světa hraček. Jana Vyhlídalová, někdejší marketingová specialistka, vždy chtěla podnikat. Mateřská dovolená se jí zdála jako skvělá příležitost. Navíc chtěla skloubit svou práci, která ji vždy bavila, s výchovou syna. A to se jí dnes perfektně daří. Jana je zakladatelkou a majitelkou hračkářství a e- shopu KidTown.

KidTown prodává netradiční hračky, pomůcky, které děti rozvíjí, podněcují v nich kreativitu a podílí se na rozvíjení talentu. Věnují se i přípravám narozeninových oslav a zábavných akcí pro děti. Obchod KidTown se nachází v pražských Dejvicích a nejedná se o klasické hračkářství, na které jsme zvyklí. Děti si sem s hračkami chodí hrát do dětského koutku, zatímco rodiče si spolu popovídají u kávy nebo výborného moštu. Navíc tu panuje velmi přátelská atmosféra.

Co je filozofií Vašeho podnikání?

Rozvoj kreativity a podpora talentu dětí. Dělat to, co nás baví. Trávit s dítětem kvalitně strávený čas a přinášet inspiraci do života. Bavit se, rozdávat energii a radost.

Jak Vás napadlo začít?

Budeme mít druhé narozeniny. A napadlo mě to při mateřské dovolené. Chtěla jsem vytvářet interiéry pro děti, kam samozřejmě patřily hračky. Tak jsem sháněla hračky a prostory. Nejdříve to mělo být 15 m čtverečných a nakonec je z toho 120 a dalších 120 metrů má sklep (smích). Prostě mě to tak nějak napadlo a do 2 měsíců jsem otevřela. Legrační bylo i to, že já ty hračky neznala. Takže jsem šla k synovi do školky a tam mi říkali, jaké hračky jsou výborné a třeba špatně k sehnání. A takhle to začalo.

Jaké byly úplné začátky? Vyskytly se nějaké potíže nebo šlo vše hladce?

Byly super. Otevřela jsem a začala zaměstnávat lidi. Byly to holky tady z okolí, které jsem znala. Snažíme se tady budovat něco jako komunitu. Musím říct, že nás to opravdu hodně bavilo a to nás posouvalo dál. Setkala jsem se třeba několikrát s tím, že nás někdo udal, že provozujeme nelegální školku a tak. Přes to jsme se ale přenesli. Hlavní je, že to děti baví, rodiče to baví a nás to baví také.

V jakém stádiu je Vaše podnikání teď?

Mám 2 stálé zaměstnance a spoustu spolupracujících, brigádníků a někdy i dobrovolníků při různých akcích. Před několika měsíci jsme rozjeli i velkoobchod. To bylo také postupným vývojem. Dovoz hraček z ciziny je tak pro nás výhodnější a navíc dáváme možnost je rozšířit i mezi ostatní hračkářství. Jedním z našich zákazníků je třeba Hamleys.

Podle čeho si vybíráte, s kým budete spolupracovat?

Jednu maminku jsem potkala na pískovišti, protože má stejně starého syna. Druhá sem chodila tak dlouho na kávu, až tu prostě zůstala (smích). Jinak potom jsou to lidé, kteří k nám chodí často nebo které potkáme na nějakých akcích jako třeba teď v olympijském parku na Lipně. Mám 2 stálé zaměstnance a potom spoustu brigádníků a dobrovolníků, kteří s námi spolupracují při různých akcích.

Jaké je povědomí zákazníků o Vás?

Tady v Dejvicích o nás vědí. Potom se vždycky zvedne povědomí tam, kde pořádáme akce. Používáme klasickou internetovou reklamu. Rádi tedy vycházíme i nad rámec dejvické komunity.

Jak vypadá Váš běžný den?

Ráno vstanu, vzbudím syna, přichystáme se a potom odcházíme do školky. Kolem deváté hodiny přicházím sem do obchodu. Už tu tedy nejsem každý den, většinou sem chodím konzultovat. Potom řešíme, co se prodává, co tolik ne, co objednat, takové ty provozní záležitosti. Popovídám tu s kamarády,, kteří se sem během dne stahují. Třeba jako Michal Hrůza, kterého jste tu viděla před chvilkou. Potom jdu na oběd. Odpoledne chodím pro syna do školky. Tady potom v 18:30 zavíráme. Kolem 11. hodiny večer chodím spát.

Kolik času denně Vám tedy zabere podnikání?

Skoro všechen. Jedna věc je fyzický čas a druhá ten mentální. Jsem třeba schopná se v noci probudit a své nápady si nadiktovat na diktafon. Nápady mě napadají opravdu kdykoliv. Není to tedy o tom, že tu strávím třeba 10 hodin a pak úplně vypnu. Vlastně jsem v tom pořád. Nemůžu říct 24 hodin, protože spím, ale jinak vlastně všechen ostatní čas.

Jak to zvládáte jako maminka podnikatelka?

Dobře. Mým hlavním cílem bylo vytvořit prostředí, kde se Adamovi bude líbit. Vždycky jsem byla workoholička. Takže jsem chtěla vytvořit něco, kde bude dítě součástí mojí práce, protože mě bavila. Vytvořili jsme tu super partu dospěláků i dětí. Vyzvedáváme si třeba i děti ze školky navzájem nebo pro ně děláme různé akce.

Jaké máte vzdělání a jaký je Váš názor na tradiční vzdělávací systém?

Mám gymnázium v Sokolově a potom jsem studovala na Západočeské univerzitě. Tam jsem dodělala bakaláře. Pořád mě baví se vzdělávat na různých školeních.

Mám pocit, že škola, tak jak je v České republice, není předpoklad toho, že je člověk chytrý. Jedna věc je vzdělanost a všeobecný rozhled, který se dá získat i jinak než ve škole a druhá věc je třeba selský rozum. V minulosti jsem potkala spoustu lidí, kteří měli po pracovnách a ložnicích vyvěšené diplomy, vystudované 4 vysoké školy a svým způsobem byli v životě ale i v práci nepoužitelní.

I já sama jsem přednášela na univerzitě reklamu, marketingovou komunikaci a mezinárodní marketing, kde mě nutili, abych si dodělala ještě další vzdělání na škole, což jsem ale odmítala. Nechtěla jsem se biflovat něco, co potom nepoužiji.

Znám spoustu lidí, kteří vysokou školu nemají nebo z ní odešli a v podnikání jsou velmi úspěšní. A navíc jsou opravdu vzdělaní, mluví několika světovými jazyky, cestují po světě, mají přehled.

Jakou vlastnost nebo schopnost máte, díky které posouváte KidTown kupředu?

Energie, tah na branku, nadšení, pamatuji si lidi, orientace na výkon, pozitivní myšlení a možná i netrpělivost. Jsem extrovert, miluji tu přátelskou atmosféru tady a to, že sem lidé chodí.

Co máte na své práci nejradši a je nějaký zlomový moment, který Vás posunul kupředu?

Nejradši mám to, že mě to baví, dělám si vše podle svého a to, že se daří. Mám radost i z toho, že se mi daří vytvářet pracovní místa. Je to pro mě motivace.

Vždycky jsem chtěla podnikat a zlomovým momentem bylo, že se mi narodilo dítě. Mateřská je opravdu příležitost. Je to příležitost k tomu, jak vypadnout ze zažitého stereotypu a vyzkoušet něco nového. Když to nevyjde, tak se prostě po 3 letech můžete někam vrátit.

Co naopak vnímáte v podnikání negativně?

Když jsem byla zaměstnaná, tak jsem měla vlastně všechno. Asistentky, lidi, kteří se mi starali o auto, firemní platební kartu. Když se třeba pokazil počítač, tak se někam zavolalo, někdo přišel a hned to bylo spravené. Teď, když se pokazí počítač u nás, tak na to koukáme a řešíme, co s tím vůbec budeme dělat (smích). Taková ta operativa je tedy mnohem těžší, než když je člověk zaměstnaný. Občas člověk musí dělat i věci, které ho úplně nebaví, ale jsou součástí podnikání. Ale stejně je to boží.

Kdybyste teď začínala s KidTownem znovu se zkušenostmi, které už máte, je něco, co byste udělala jinak?

Asi ne. Myslím si, že to všechno mělo přirozený vývoj. Jsou nástroje, které fungují, něco nefunguje. Ale já nevím, jestli by fungovaly, kdybych je použila už předtím. Jsem takhle spokojená.

Co děláte ve volném čase?

Abych úplně vypnula hlavu, tak čtu, což mě pohltí. Dobré je, když chodím na houby. Při sportu se úplně od práce odprostit nedokážu. Potkávám se s lidmi, hrávala jsem golf.

Kde čerpáte inspiraci?

Vždy jsem vzhlížela k lidem, kteří byli úspěšní v podnikání. Přečetla jsem i různé knížky o nich. Jinak vždycky dělám to, co mě napadne.

Jakou máte vizi do budoucna?
Aby KidTown bylo jedno z nejlepších hračkářství, které děti opravdu rozvíjí. Částečně bude i kopírovat věk mého syna, podle něj se potom rozšiřuje sortiment. Aby to jelo a stále nás to bavilo.

Vzkaz pro čtenáře Diary of the Winners:

Když si to člověk dělá po svém, je to super. Čím víc toho člověk dělá, tím více nápadů přichází. Nebraňte se nápadům a prostě to zkoušejte. Pokud se to nezdaří, mávněte rukou a jděte dál.

Janě moc děkuji za pozvání do příjemného prostředí jejího obchodu i velmi inspirativní rozhovor. Za celou redakci přejeme KidTownu mnoho dalších úspěšně zdolaných cílů.

https://www.facebook.com/kidtown.cz/photos

Inzerce