Někdy se stane, že při vytváření čehokoliv se náš původní záměr tak trochu zvrtne a stane se z toho úplný nesmysl. Určitě se to už stalo každému z nás a Ernő Rubik nebyl výjimkou. Jenže osud to chtěl jinak a ze zvrtnutého záměru Erna Rubika vznikl geniální hlavolam, který pobláznil v 80. a 90. letech celý svět. Věděli jste, že míra „bláznovství“ vzrostla natolik, že vznikl dokonce speedcubing? Jedná se o soutěž v rychlosti skládání kostky nebo skládání kostky v nejmenším počtu tahů. Avšak nepředbíhejme a vraťme se na okamžik do roku 1974, kdy tento nepřekonatelný hlavolam vznikl.

Určitě většina z nás ví, že proslulá Rubikova kostka pochází z Maďarska a stvořitelem je pan Ernő Rubik. Rubik působil na Umělecko-průmyslové akademii v Maďarsku a měl obrovskou vášeň pro geometrii a její trojrozměrné formy využití. Zabýval se konstrukcí a kombinování různých tvarů nejen teoreticky, ale i prakticky. Všiml si totiž, že studenti mají problém s trojrozměrnou vizualizací. Během výuky prezentoval své nápady prostřednictvím skutečných modelů, které byly vyrobeny z papíru, lepenky a dřeva. Jeho činnosti v tvorbě různých modelů pro studenty ho vedly k vytvoření proslulého hlavolamu v roce 1974, kterému říkal „Kouzelná kostka“.

Když zhotovil i mechanismus, zkonstruoval kostku, kterou představil svým žákům a přátelům, aby si ji vyzkoušeli. Každý, kdo vzal kostku do ruky a začal ji skládat, se jí jen těžko zbavoval. Neočekávaný zájem žáků a jeho přátel ho donutil přemýšlet o průmyslové výrobě. Úkol to nebyl vůbec snadný, přihlédneme-li ke složitosti konstrukce kostky a ekonomickým podmínkám tehdejšího komunistického Maďarska. Vytrvalost a píle se však vyplácí, neboť zásluhu na uvedení kostky na místní trh měl ředitel Lehel Takacz a inženýr Ferencz Manczur z hračkářské firmy Politechnika, kteří pochopili důležitost výroby nového vynálezu. I bez mediální podpory a všelijakých reklam si tahle dokonalá kostka razila pozvolna cestu v průběhu roku 1978 mezi své nadšence a o rok později zaplavily kostky celé Maďarsko.

Byrokratický a distribuční boj

Kvůli tehdejšímu režimu se kostky stěží dostávaly do povědomí lidí v ostatních zemích světa. Maďarsko tehdy neuznávalo působení volného trhu. O její popularitu se postarali dva maďarští nadšenci: Dr. Tibor Laczi, kterého kostka natolik zaujala, že se rozhodl bojovat s místní byrokracií, zatímco druhý nadšenec, Tom Kremer vyrazil do světa hledat potenciálního distributora. Ani jednomu se příliš nedařilo, ale přeci jen se úspěchu nakonec dočkali. Kremerovi se podařilo po pěti dnech vyjednávání mezi váhajícím kapitalistou a neústupnými úředníky přesvědčit šéfa marketingu společnosti Ideal Toy Corporation, aby přijel do Maďarska a na vlastní oči se přesvědčil, jak ta „věc“ vlastně funguje. Výsledkem mravenčí práce Lacziho a Kremera byla první objednávka na jeden milion kostek. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat a objednávky se jen hrnuly. První kouzelné kostky začaly opouštět Maďarsko již v roce 1980. Jenže velký zájem přinesl i velký problém. Kostky došly.

               

Poblázněný svět plný rekordmanů

V důsledku obrovské poptávky a malé nabídky se výroba kostek musela rozšířit do Honkongu, Thaiwanu i do Brazílie. V roce 1982 vzrostl prodej natolik, že podle odhadů vlastnila Rubikovu kostku snad každá třetí domácnost a celkově se jich prodalo odhadem 200 milionů. Kostka zaměstnávala snad každého nadšence každé věkové kategorie.

A abych nezapomněla, v úvodu článku jsem se zmiňovala o soutěži speedcubing a jak již název napovídá, soutěž spočívá v rychlosti skládání kostky různých velikostí, v jiných kategoriích jde zase o skládání s nejmenším počtem tahů, jednoruční skládání, skládání po slepu či dokonce nohama. Největšími nadšenci byli studenti a právě oni začali vytvářet všelijaké algoritmy a návody vedoucí k úspěšnému složení kostky. A tak postupně vznikla soutěž speedcubing. V roce 1982 v Maďarsku se konalo první Mistrovství světa ve skládání Rubikovy kostky. Současným držitelem světového rekordu v nejrychlejším složení kostky je 14letý Američan Lucas Etter, který kostku složí rychleji, než vy stačíte dočíst tuhle větu. Složenou ji má za 4,9 sekundy. Původní rekord zapsaný v Guinessově knize rekordů byl 5,25 sekund. Neuvěřitelné, ne?

             

A protože neexistuje jediné téma, o které by se vědci nezajímali, pustili se do výzkumu Rubikovy kostky a dokázali, že standardní velikost kostky, tedy 3x3x3 se dá sestavit 43 252 003 274 489 856 000 triliony způsoby. Také přišli na to, že složit kostku z jakékoliv výchozí pozice potřebujete maximálně 20 tahů. Když budete trénovat 8 hodin denně po dobu dvou let a zapamatujete si stovky algoritmů, můžete se klidně přihlásit na Mistrovství či státní soutěže, které se konají každoročně. Letos se bude konat akce Prague Open 2017 koncem září, tak neváhejte a trénujte.

 
 
http://zajimavosti.info/silenstvi-zvane-rubikova-kostka/
http://www.zenskykoutek.cz/clanek-rubikova-kostka.html
http://www.hazardni-hry.eu/ostatni/rubikova-kostka.html
https://farm3.static.flickr.com/2923/33446640776_9fdbaa3113_b.jpg
http://cdn.wallpapersafari.com/4/97/mjLbqz.jpg
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/57/cc/88/57cc88c9b6db806d66200d89787bbc81.jpg
http://cdn.wallpapersafari.com/27/6/DGSyKr.jpg
https://www.hdwallpapers.in/walls/rubiks_cube-wide.jpg
http://wallup.net/wp-content/uploads/2016/05/26/360542-water-digital_art-Rubiks_Cube.jpg
https://i.ytimg.com/vi/nG6P4VCzPlo/maxresdefault.jpg

Inzerce