Dnes si představíme velmi výjimečnou dámu, která byla manželkou 35. prezidenta Spojených států Johna F. Kennedyho, Jacqueline Kennedy Onassis. Podle rčení, že za každým úspěšným mužem stojí úspěšná žena je v tomto případě více než pravdivé, protože po přečtení tohoto životopisu zjistíte, jak velká dáma stála za tímto velkým mužem.

Jackie se narodila v roce 1929 do celkem bohaté rodiny v New Yorku. I přes tehdejší hospodářskou krizi, žili v luxusu se služebnictvem. Ve velmi mladém věku si zamilovala jízdu na koni, což se poté stalo její celoživotní vášní. Již ve dvou letech byla schopna ovládat svého poníka, a pokud z něho spadla, dokázala si na něj sama vyšplhat zpět.

„Existuje mnoho způsobů, jak rozšířit svět vašeho dítěte. Láska ke knihám je ten nejlepší ze všech.“

Jedním z velmi důležitých vztahů v dětství pro ni byl vztah s jejím dědečkem, který maloval obrazy a psal básně. Pomáhal v ní a v ostatních vnoučatech probouzet nezávislost a kreativitu. Na škole byla celkem plachou dívkou, což se projevovalo hlavně, když byla s někým sama. Ve větším kolektivu to tak patrné nebylo a snažila se určitým způsobem prosazovat. Její matka v ní velmi podporovala její další vášeň, čímž byla láska k umění. S lehkostí se učila jazyky, zejména potom francouzštinu, což byl jediný jazyk, kterým se smělo doma mluvit u jídelního stolu.

Studovala na několika prestižních vysokých školách. V rámci studijního programu také studovala nějaký čas v Paříži. Vysokou školu nakonec absolvovala v oboru francouzské literatury v roce 1951. Léto po studiu na vysoké škole strávila se svou sestrou na cestách po Evropě.

Po návratu začala pracovat v novinách na pozici redaktorky, která měla za úkol pokládat na ulici náhodným lidem vtipné otázky, které se pak otiskli s fotografií a odpovědí dotazované osoby. Vypracovala se až na pozici skvělé a známé novinářky. Díky tomu se pohybovala na stejných společenských akcích jako John F. Kennedy.

„Chci žít svůj život, ne ho jen hrát.“

Jejich vztah byl stále vážnější a vášnivější, proto byli v roce 1953 oddáni. Šlo o velkou společenskou událost, kam na obřad přišlo přes 700 hostů. Následně se jim však přihodilo několik těžkých událostí, když Jackie utrpěla potrat a v srpnu roku 1956 porodila mrtvou holčičku. Díkybohu se jim o rok později narodila dcera Caroline.

Při Johnově prezidentské kampani chtěla Jackie co nejvíce pomáhat, ale John ji to nedovolil vzhledem k riziku, které neslo těhotenství s jejich dalším synem Johnem jr. Snažila se tedy pomoct, jak jen mohla. Doprovázela ho na všech společenských akcích a během kampaně vedla projevy ve španělském, francouzském, italském a polském jazyce.

„Nejprve budu ženou a matkou, až poté první dámou.“

Po zvolení Johna F. Kennedyho se Jacqueline stala první dámou a věnovala se výchově dětí a přestavbě Bílého domu, který se jí zdál velmi chladný. Její popularita rostla a tím podporovala i popularitu svého muže. Nebála se dávat rozhovory, nebo se nechávat fotit. Své děti se však snažila držet stranou toho všeho. Díky své široké škále aktivit, které vedla v Bílém domě, se zařadila mezi nejpopulárnější první dámy. Z Bílého domu se stalo kulturní centrum, do kterého byli zváni hudebníci, hollywoodští herci, básníci, malíři, spisovatelé a naproti tomu politici nebo diplomati. Díky aktivitám rostlo mínění i o samotném prezidentu JFK.

 

V roce 1963 se však stala velká tragédie, když při projížďce v Dallasu byl její manžel John zastřelen. Jackie po jeho smrti odmítala sundat své šaty od jeho krve a také litovala, že si umyla ruce a obličej. Poté čelila velmi obtížné situaci, kdy na jednu stranu přišla o svého milovaného muže a na druhou stranu na ni byl vyvíjen velký společenský tlak. Při pohřbu převzala aktivní roli a snažila se vše nést s vytrvalostí a odvahou, čímž si získala obdiv po celém světě. Později se snažila co nejvíce věnovat památce svého muže, na jehož počest nechala postavit knihovnu a muzeum JFK a mnoho dalších.

„Nesmíme se nechat přemoct smutkem.“

Dále se snažila v politice podporovat jeho bratra Roberta F. Kennedyho, kterého následně také zastřelili a Jacqueline se začala bát o svůj život a o životy svých dětí. V roce 1968 se provdala znovu za řeckého miliardáře, přepravního magnáta Aristotelese Onassise, který ji dokázal zajistit soukromí a bezpečnost, které hledala pro sebe a své děti. Po sedmi letech však její další manžel zemřel.

Děti již byli větší, proto hledala jiné naplnění a hledala si práci. Začala pracovat jako konzultační redaktorka. Vrátila se také zpět k politice a podporovala kampaně například prezidenta Billa Clintona nebo Ronalda Reagana a byla blízkými přítelkyněmi jejich žen.

Jacqueline Kennedyová zemřela ve svých 64 letech ve spánku. Svět nikdy nezapomene na tuto výjimečnou a speciální dámu, která byla velkou módní ikonou přes 15 let a dokázala i v těch nejtěžších situacích najít svou vnitřní sílu aby šla dál.

https://en.wikipedia.org/wiki/Jacqueline_Kennedy_Onassis
http://www.brainyquote.com/quotes/authors/j/jackie_kennedy.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jacqueline_Kennedyov%C3%A1_Onassisov%C3%A1

Inzerce