Dnes se v našem deníku podíváme na obrovskou osobnost sportovního světa. Jeho příběh začíná v malém městečku Funchalu, na portugalském ostrově Madeira v roce 1985. Marii Dolores dos Santos Aveirové a Josému Dinisi Aveirovi se narodil prvorozený syn. Sestra Dolores Aveirové chtěla, aby se jmenoval Cristiano. Dolores obdivovala Amerického prezidenta Ronalda Regana, tak malý chlapec dostal jméno i po něm. Narodil se budoucí hvězdný fotbalista Cristiano Ronaldo Dos Santos Aveira.

Aveirovi žili v jedné z nejchudších oblastí Madeiry. Možná právě kvůli chudobě měli silné rodinné svazky. Rodina vštěpovala dětem svornost, pokoru a loajalitu. Ronaldo snil o tom, že své rodině pomůže z bídy, aby jeho matka nemusela už nikdy pracovat. Nevynikal studijními výsledky. Škola ho nebavila. Vždy když přišel ze školy, vzal si nějaké ovoce, matce řekl že nemá žádné úkoly a šel ven s fotbalovým míčem. Fotbal Ronalda bavil už od malička. Běhal po ulicích, kde jezdili auta, pořád s míčem u nohy.

„Pořád jsme hráli fotbal i když na ulici, kde jsme hráli, jezdili autobusy a auta. Jako branky jsme na ulici dávali kameny, když jelo auto, dali jsme kameny na stranu…“
Cristiano Ronaldo

V šesti letech začal hrát za svůj první tým Andorinha, kde působil jeho otec. Byl malý a hubený, ale neuvěřitelně rychlý a pořád s míčem u nohy. Chtěl dělat všechno sám a jeho jediným cílem bylo vyhrát. Bylo jasné, že má velký potenciál stát se dobrým hráčem. Nikdo však netušil, jak moc dobrý bude. Matka si přála, aby hrál jako Luis Figo. V deseti letech Ronaldo poprvé přestoupil. Fotbalový tým Nacional zaplatil za malého Ronalda míči a dresy. V Nacionalu měl mladý talent prostor zlepšovat se. Už v jedenácti letech byl na Madeiře hvězdou. Dostával i své první přezdívky, pro jeho rychlost mu říkali včelička a pro jeho slzy, když nevyhráli, mu říkali uplakánek. Bylo brzy jasné, že ani v Nacionalu Ronaldo příliš dlouho nevydrží. Nacional dlužil velkoklubu Sportingu Lisabon 22 000 Eur, ale neměli na zaplacení. Proto nabídli mladého Ronalda jako kompenzaci. Sporting nikdy neocenil tak mladého hráče ani poloviční cenou, bylo mu teprve 12 let. Aveirovi viděli obrovskou příležitost, proto našetřili na dvě letenky do Portugalska a poslali Ronalda s Matkou do Lisabonu. V roce 1997 se mladý talent ukázal na tréninku Sportingu. Bylo šílené platit tak vysokou částku za tak mladého hráče, ale všichni trenéři byli mladíkem oslněni.

Pro Cristiana to byl nový začátek a nebyl vůbec jednoduchý. Rodina se nemohla přestěhovat s Ronaldem, musela zůstat na Madeiře a těžce pracovat, aby hoch mohl zůstat na akademii Sportingu. A tak Ronaldo odlétal sám. Od svých 12 let žil v podstatě bez rodiny. Na mládežnické ubytovně Sportingu byl nejmladší. Stýskalo se mu tolik, že za kapesné kupoval jen telefonní karty, aby mohl 2x týdně zavolat domů. Postupně si ale zvykal a jeho noví spoluhráči a trenéři se stali jeho náhradní rodinou. Ronaldo se pořád nerad učil, ale když někdo potřeboval pomoct s učením, dělal vše proto, aby pomohl, i když se mu ostatní smáli, že sám nic neumí. Byl prostě takový, chtěl pomoct každému. Na akademii nastoupil, aby se stal fotbalistou a těžce na tom pracoval. Několikrát ho přistihli po dvanácté v noci, jak trénoval v posilovně bez povolení. Ptali se ho: „Co tady děláš Ronaldo?“ On vždy odpověděl že chce být lepší, proto trénuje v jednu ráno.

„Chci být nejlepší, fotbal je to, co mám nejradši. Sním o tom že budu nejlepší a myslím, že když se budu snažit, budu pokorný a budu se pořád učit nové věci, pak to dokážu.“
Cristiano Ronaldo

Ronaldo byl už tehdy obrovská osobnost. Nejen že pomáhal každému kdo pomoct potřeboval, ale dokázal se postavit i mnohem starším protivníkům a to nejen na hřišti. Jednou Ronalda a pár dalších hráčů přepadli cestou z tréninku. Ronaldo, pořád nejmladší, byl jediný kdo neutekl a porval se o své věci. Ten večer nikomu nic neukradli, Ronaldo všechny ubránil. Aveirovi byly pořád chudá rodina, Ronaldo neměl značkové sportovní vybavení, jako jeho spoluhráči. Už tehdy vydělával, ale bylo to jen 50 Eur měsíčně. Rodina se jej snažila podporovala jak jen mohla. Cristianova sestra vzpomíná, jakou radost měl ze značkových bot, které mu poslali. Ronaldo nikdy nezapomněl co vše pro něj rodina udělala, ale v té době ještě neměl na to, aby jim mohl pomoct. Proto se neustále soustředil na své výsledky. Byl pořád lepší, takže se už od 15 let objevoval v A můzstvu Sportingu. Nikdo jiný předtím ve Sportingu nehrál v jedné sezóně za výběr hráčů do 16 let, 17 let, za „B“ tým i za „Áčko“. V 18 letech hrál Ronaldo svůj poslední zápas za Sporting Lisabon. Ku příležitosti otevření nového stadionu pozval Sporting anglické „Rudé Ďábly“ z Manchesteru. Manchester jevil o Ronalda zájem a večer před zápasem dokonce jednali o jeho přestupu, který se měl uskutečnit za rok. Už v poločase hráči Menchesteru United přesvědčovali trenéra Sira Alexe Fergusna aby „toho kluka proboha vzali“.

„Když to chceš zkusit, dej do hry všechno, co musíš, a když to nepůjde, přidej a dej do toho ještě víc.“
Cristiano Ronaldo

Cristiano chtěl dres s číslem 28, jako měl ve Sportingu, ale Sir Alex Ferguson měl s Ronaldem jiné plány. Přidělil mu číslo 7, číslo které nosili hráči jako Eric Cantona nebo David Beckham. Cristiano Ronaldo si konečně mohl splnit své sny, když jeho plat vzrostl z 2 500 eur měsíčně na 20 000 eur týdně. Jeho matka Maria Dolores už nikdy nemusela pracovat. A vzal k sobě celou svou rodinu, protože si pamatoval, co vše pro něj udělali. Celé rodině začal pomáhat s plněním jejich snů.

„To není náhoda že Ronaldo je nejlepší, je to jeho vlastní přání!“
Sir Alex Ferguson

Ronaldův život později zasáhla jedna obrovská tragédie. Byla to obrovská rána pro celou rodinu Aveirových. 6. září, zrovna když byl v Rusku na přípravě s národním týmem, zemřel jeho otec. Trenér Filipe Scolari měl složitou úlohu Ronaldovi tu hroznou zprávu oznámit, Cristiano byl zdrcen, ale když se ho trenér zeptal, zdali chce jet domů, nebo zůstat s týmem, Ronaldo zůstal, protože by to tak jeho otec chtěl a byl by na něj hrdý. Ronalda ani Manchester United neudržel. Následoval stopy Davida Beckhama a odešel do Realu Madrid. Rudí Ďáblové prodali hvězdného záložníka za 94 000 000 Eur, což je dodnes nejdražší přestup vůbec.

„Pokud chceš být nejlepší, musíš být skvělý na všech úrovních, nejen fyzicky, ale i psychicky. Buď všestranný. Na žádné oblasti nepracuj víc nebo míň. Existuje jediný recept. Na všem pracuj maximálně.“
Cristiano Ronaldo

Cristiano Ronaldo Dos Santos Aveira je bezpochyby velice talentovaný. Ale je potřeba vidět i ohromnou, přímo neuvěřitelnou dřinu. Věřím že každý z nás má nějaký talent a myslím si, že nikdo nemá jen jeden talent. Každému jde lépe něco jiného, ale když se na něco budete soustředit tak, že v jednu ráno, bez povolení, budete dřít na tom co děláte, pak dosáhnete stejných úspěchů jak Cristiano Ronaldo. Když se chudý chlapec z Funchala stal hvězdným fotbalistou, kterého zná celý svět, pak je možné cokoliv co si budete přát.

http://www.gofotbal.cz/motta-vyroky-citaty/hraci/cs_CZ-17215.html
http://www.real-madrid.cz/soupiska/cristiano-ronaldo/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cristiano_Ronaldo
http://www.osobnosti.cz/cristiano-ronaldo.php
https://www.youtube.com/watch?v=BMosd2ZEaz0

Inzerce