Dnes Vám představíme příběh 15leté dívky, která má oblibu ve vaření a pečení. To by nebylo až tak zvláštní, pokud by se neodhodlala k velmi spontánnímu kroku, který by se někomu mohl zdát až neuvěřitelný. Kristína Nemčková, zakladatelka značky Made_by_kristina, nám odpověděla na naše otázky v rozhovorové rubrice.

Představ nám, čím se zabýváš v rámci své značky made_by_kristina. Jak to všechno začalo?

Odmalička jsem pomáhala mamce v kuchyni. Už na prvním stupni ZŠ jsme s kamarádkou po škole udělaly úkoly a potom podle mé první Disney kuchařky něco uvařily a překvapily tak rodiče (směje se).
V 11 letech přišla mamka s tím, jestli si nechci založit facebookovou stránku, kam bychom moje jídlo fotily. Souhlasila jsem. V poslední době jsme se ale přesunuly hlavně na Instagram. Tím se změnil i název na Made by Kristina a bratranec grafik mi navrhl současné logo.

Mám tedy instagramovou stránku, kam uveřejňuji fotky svých pokrmů, a pokud mají moji sledovatelé zájem, připíši jim k tomu recept.
Nebylo to pro rodiče spíše nepříjemné překvapení, když jste takhle maličké samy manipulovaly s pomůckami v kuchyni (směje se)?
Tak třeba nožů jsem se sama bála, takže s nimi jsem nepracovala. Byly to jednoduché recepty, třeba různé nepečené koláčky. A jsem jim vděčná, že mi to nezatrhli, protože jinak bych se do toho takto nedostala nebo určitě aspoň ne tak rychle.

Když se podívám na tvůj Instagram, vidím moderní, promyšlené jídlo, které by mě rozhodně neurazilo na lístku v luxusní restauraci. Kde se inspiruješ? Co tě vede zrovna k tomu vařit takovouto nevšední a originální kuchyni?

Nemám zatím ujasněný svůj styl vaření. Stále se hledám. Nerada dělám recepty podruhé, ráda zkouším něco nového.
Ze začátku jsem vařila jen podle receptů. Teď už jsem v takové fázi, kdy jsem přečetla spoustu receptů a mám svoje oblíbené a různě je dolaďuji. U francouzské kuchyně se občas inspiruji, protože jejich receptura je specifická a velmi přesná.

Co právě studuješ?

Jsem v prvním ročníku na obchodní akademii. Nejdřív jsem chtěla jít na českou hotelovou střední školu, ale když jsem se tam šla podívat, vždy jsem přišla zklamaná. Právě proto, že chci v gastronomii podnikat, jsem se rozhodla pro obchodní akademii. Druhý ročník ale budu pokračovat studiem v Americe.

Jak ses dostala k tomu, že pojedeš studovat zrovna do Ameriky?

Přišla s tím mamka. Bavila se s kolegy a jeden z nich jí řekl, že své děti poslal studovat právě do Ameriky. Mamka s tím přišla jen tak z legrace. Taťka se toho chytil a zajímal se o to víc a do měsíce jsem podala přihlášku a jsem přijatá. Vše jsme zařizovali přes slovenskou agenturu. Budu tam bydlet v rodině.

Kam chceš pokračovat, až opustíš obchodní akademii? Uvažuješ o vysoké škole?

Chtěla bych jít na zahraniční vysokou školu třeba do Francie, kde je to, co se týče vzdělání v gastronomii, na úplně jiné úrovni.

Máš už nějaké zakázky?

Před tím, než o mně mluvili na Evropě 2, jsem měla objednávky hlavně od kamarádek a známých. Teď se jich ale nahrnulo obrovské množství. Bohužel mám plánované zahraniční cesty a potom studium v Americe, takže naprostou většinu z nich musím odmítnout.

Už jsi to nakousla. Jak tě vůbec napadlo donést dort do Evropy 2? Proč zrovna tam?

Na Instagramu sleduji Kazmu z One man show, který zde uveřejnil adresu, kam mu lidé mohou cokoliv posílat. On vždy rozbalí jeden balíček a natáčí se u toho. Řekla jsem si, že by bylo fajn mu tam něco poslat. Pak jsem si ale uvědomila, že dort čekající v P.O. boxu není dobrý nápad (směje se).

Nechala jsem to být. Jednou jsme s mamkou jely v autě a poslouchaly Evropu 2. Najednou nás napadlo, že bychom prostě mohly donést můj dort do rádia. Druhý den jsem upekla dort a odnesly jsme ho tam (směje se).

Proč jsi udělala zrovna mangový dort? Je v něčem speciální?

Šla jsem podle své chuti. Říkala jsem si, že když chutná mně, tak snad bude chutnat i Leošovi, Patrikovi a Lucce (směje se).

Jak to tedy probíhalo? Jak jste se tam dostaly?

Adresu jsme našly na internetu. Pořád mi přišlo divné, že by měli uveřejněnou adresu, tak jsem ani nedoufala. Pak jsme ale stály před budovou u Leošova luxusního auta, tak jsme byly asi správně (směje se). Dort jsme nechaly na recepci a rychle sprintovaly do auta a pustily Evropu 2.

Co se dělo potom?

Když jsme přijely domů, koukám, že mám od Leoše komentář u jedné ze svých fotek. Pak jsem zjistila, že fotku s dortem uveřejnil na svém Instagramu a tam mě označil. Po chvilce o tom ještě mluvili v rádiu, což jsem ani moc nevnímala, protože jsem byla v úplném šoku.

Druhý den, když jsem seděla ve škole, mi přišla na soukromý facebookový účet zpráva od Patrika Hezuckého, jestli bych mu dala svoje telefonní číslo. To číslo jsem mu napsala, zeptala se učitelky, jestli můžu na chvíli na chodbu, a vzápětí mi volali z ranní show.

Kam tě tento krok posunul? Co se tím změnilo?

Nikdy by mě nenapadlo, že z toho bude takové promo. Vůbec jsem to nečekala. Za prvních 24 hodin po tom, co jsme dort donesly do rádia, mi přibylo asi 12 000 followerů na Instagramu. Mám velké množství zpráv a objednávek.

Kde se vidíš v budoucnu?

Nemám konkrétní představy. Láká mě zahraničí. Líbí se mi třeba Amsterdam. Nechtěla bych mít podnik jednostranně zaměřený. Mám ráda změny. Líbilo by se mi mít vlastní restauraci. Chtěla bych, aby ke mně přišli lidé za zážitkem. Přemýšlím o tom trochu jinak. Klasická restaurace to určitě nebude.

Jak na tvou práci reagují rodiče? Podporují tě nebo naopak odrazují?

Rodiče mě hodně podporují. Mamka se mnou spolupracuje, veškeré fotky na Instagram totiž fotí ona. Taťka mi zase dováží suroviny. Je to taková spolupráce v rámci celé rodiny (směje se).

Co tě na té práci nejvíce baví a co naopak nemáš ráda?

Po 4 hodinách v kuchyni už jsem unavená a bolí mě záda. Takže se mi asi nelíbí, když na jednom pokrmu pracuji až moc dlouho.
Nejradši mám dozdobování, kdy je jasné, že se prostě pokrm povedl (směje se).

Co bys poradila našim čtenářů, kteří mají talent, ale bojí se do toho jít?

Dělejte to, co vás baví a naplňuje, protože potom se v tom chcete zlepšovat. Přemýšlejte u toho a poslouchejte svou intuici.

Děkuji Kristíně za skvělý rozhovor. Někdy možná nad svými činy až moc přemýšlíme a nedostatečně posloucháme svou intuici. Tento rozhovor je skvělým příkladem toho, že můžeme dokázat téměř cokoliv, ač se to zdá zpočátku nemožné. Za celou redakci Kristíně přejeme mnoho dalších úspěchů na poli gastronomie.

www.instagram.com/made_by_kristina

 

Inzerce